DOPRAVA ZDARMA do neděle 31.3. (Při objednávce nad 400 kč).

Slovník textilních pojmů

Přehledný slovník textilních pojmů. Stručný popis odborných termínů a bližší informace o textilních a oděvních materiálech - popis a původ materiálů, druhy textilií, vzory, struktury textilií, technologie výroby. Popis plošných textilií (tkaniny, pleteniny) i délkových textilií (příze).

Aplikace

Aplikace je ozdobný prvek na plošných textiliích. Aplikování je nakládání jednoho oděvního materiálu na druhý materiál v ozdobných tvarech. Materiály se spojují šitím, lepením nebo jiným způsobem. Aplikovat se mohou oděvní materiály stejného i odlišného druhu, tloušťky, dostavy i barvy. Díl, který se zdobí, je základní materiál. Materiál, kterým se zdobí, je aplikovaný materiál. Vzor se značí na aplikovaný materiál. Na základní materiál se značí umístění vzoru.

Banyán

Domácí oděv pro muže oblíbený během 17. a 18. století. Je pojmenovaný podle hindské kasty obchodníků. Zpočátku byl banyán tradičně vyráběn z indického lnu, ale později jej nahradilo hedvábí, vlna a bavlna. Banyán byl symbolem postavení a gentlemani se v něm často nechávali malovat.

Barchet

Bavlněná nebo vlněná hrubá tkanina s keprovou vazbou, počesaná z rubu. Barchet se podobá flanelu. Barchet je tkanina v kuse barvená a potištěná. Používá se především na domácí oděvy, sportovní halenky a župany.

Batist

Měkká a jemná tkaná bavlněná látka, která se původně vyráběla ze lnu. Obvykle se vyrábí v jemných pastelových odstínech. Batist se používá především na luxusní spodní prádlo, kapesníky a roucha na křtiny. Pro tkaní batistu se používají příze jemnější než 13 tex.

Bavlna

Vlákna bavlny pocházejí z plodu keře Bavlníku (Gossypium). Na přelomu 18. a 19. století se bavlna stala velmi důležitou surovinou pro textilní průmysl a koncem 19. století již zaujímala téměř 80% objemu všech textilních materiálů. Na dnešní produkci textilií se bavlna podílí zhruba 40 %.

Bavlna má dobrou pevnost v tahu a v oděru, která se za mokra zvyšuje. Vlákna bavlny se liší kvalitou a délkou - obecně platí, že čím jsou vlákna delší, tím jsou kvalitnější a dražší. Z Bavlny se vyrábí velké množstvé látek - jak látky tkané, tak pletené látky. Zárověň má bavlna široké využití i u délkových textilií - bavlněné nitě.

Používá se na výrobky, které se mohou často prát. Výrobky z bavlny mají příjemný omak a jsou savé. Bavlněné výrobky se velmi hodí na letní ošacení - často se používají bavlněné materiály na šaty a sukně.

Denier

Jednotka Denier, vyjadřuje tloušťku, nebo-li sílu vlákna, ze kterého jsou punčochy upletené. Čím menší číslo DEN, tím jsou punčochy jemnější, tenčí a průhlednější. Naopak čím je číslo DEN větší, tím jsou punčochy silnější, pevnější, teplejší a také méně průhledné.

Dželába

Volný plášť s kapucí a širokými rukávy. Dželába pochází ze severní Afriky.

Fiží

Malý trojúhelníkový šátek nebo šálka, které se používaly k zahkrytí dekoltu. Fiží bylo oblíbené na konci 18. a na zač. 19. století.

Francouzská manžeta

Známá také jako dvojitá manžeta, která se překládá přes sebe a připevňuje se manžetovým knoflíčkem. Francouzská manžeta se využívá u formálních nebo společenských pánských košil.

Haute Couture [ót kutýr] móda

Pojem Haute Couture je vrcholem módní tvorby a její původ je v Paříži. Ve 20. století se takto označovalo sdružení pařížských tvůrců vysoké módy s tím, že tamější módní salony se postupně začaly sdružovat do jakýchsi asociací, které se následně za přísných pravidel dvakrát do roka scházely a předvedly svoje kolekce modelů. Tyto přehlídky povýšily oděv do sféry umění. Modely Haute Couture dodnes určují módní styl a jsou inspirací pro oděvní průmysl na celém světě.

Přehlídky Haute Couture jsou velmi nákladné. Probíhají v luxusních prostorech a doprovází je perfektní osvětlení i hudba. Přehlídky Haute Couture jsou VIP akcí. Na těchto významných a ojedinělých akcích se objevují osobnosti ze světa show businessu, umění a politiky. Salony, které vytvářejí přehlídky Haute Couture si vydělávají i v jiných oblastech – parfémy a malé série Pret – ? – porter.

Módu Haute Couture můžeme tedy vyjádřit jako vysokou módu, která se hodí na přehlídková mola a módu Pret – ? - porter naopak jako nositelnou dostupnější módu.

Hedvábí

Termín hedvábí se dříve hojně používal a v současné době stále využívá pro všechna „nekonečně“ dlouhá textilní vlákna, ke kterým patří jak přírodní hedvábí, tak i umělé textilie.

Přírodní hedvábí (pravé hedvábí) je tvořeno výměšky žláz nočního motýla bource morušového - živý se listy moruše. Tyto výměšky, které vylučuje housenka ze dvou žláz na hlavě, tvoří zámotek - tzv. kokon, který obsahuje až 1,5 km dvojvlákna. Přírodní hedvábí bylo postupně nahrazováno syntetickým hedvábím. Dodnes si však udržuje místo na oděvním trhu, a to hlavně pro své užitné vlastnosti – nízká hmotnost, měkkost. Přírodní hedvábí v létě příjemně chladí a v zimě hřeje. Přírodní hedvábí zůstává významnou surovinou pro oděvní výrobky se zvláštním, často exkluzivním omakem, leskem a celkovým vzhledem.


Všechna umělá textilní vlákna se vyrábí také ve formě hedvábí. Tyto materiály (syntetické a přírodní polymery, sklo atd.) nahradily přírodní hedvábí všude tam, kde je předčí určitými specifickými vlastnostmi, např. pevností, izolačními schopnostmi, hmotností apod.

Kanafas

Kanafas je bavlnářská tkanina ve vazbě plátnové. Po osnově je barevně pruhovaná a pruhy tvoří kostky a kára. Kanafas se využívá na ložní prádlo, stolní prádlo a bytový textil. Kanafas nachází využítí i v oděvním textilu. Známý vzor jsou červeno bílé kostičky o velikosti 1 cm, ale vzorovaní kanafasu může být i bohatší.

Kašmír

Kašmírská vlna patří k nejjemnějším textilním vláknům. I když se dnes tato vlna nezískává jen v Kašmíru, zůstal tento pojem dodnes, protože se původně získávala na kašmírském území. Kašmírská příze je ceněna pro své vlastnosti lehkost, hřejivost. Vlákna kašmíru, která by neměla být silnější než 20 mikronů, pocházejí z podsady kašmírských (a také tibetských) koz. Vyčesávání se provádí ručně a vlákna musí být pak očištěna od hrubé vrchní srsti.  Výtěžek je velmi nízký – z jednoho kozla se získá 17 až 20 dekagramů a z kozy pouze 11 dekagramů vláken. Nejjakostnější kašmír pochází ze středního Mongolska. Kašmírové látky mají nenapodobitelný lesk, jsou hebké na omak, příjemné na nošení a velmi trvanlivé.

Cenově kašmírová vlna převyšuje ovčí vlnu nejméně desítinásobně. Kašmír se proto zpravidla nezpracovává čistý, ale ve směsi s vlnou. Nejjemnější příze se vyrábí v jemnosti 17,5 tex, dvojmo skaná, tedy 35 tex. Výrobky z kašmírové vlny mají sklon ke žmolkování, voda na jejich praní nesmí být teplejší než 30° C.

Uplatnění nachází kašmír nejen v tradiční výrobě šálů, ale i při výrobě různých druhů vysoce kvalitního svrchního ošacení (sukně, kostýmy, pánské obleky, saka, kabáty apod.) především pro módu haute couture.

Nejznámějším kouskem oděvu, který se vyrábí z kašmíru je nepochybně kašmírová šála. Ta je oblíbená již od 18. století. Pravé zboží bylo z počátku velmi vzácné, neboť se muselo po moři dopravovat z Indie. Přicházelo v malých zásilkách a proto se prodávalo velmi draze. Šály měly nejrůznější exotické barvy a vzory. V oblasti vzorů se nejznámější staly „miribota“ s motivem oka a „palmette“ s motivem koruny datlovníku (palmy symbolizující život a plodnost). Počátkem 19. století si dobyl srdce žen vzor „paisley“ vycházející ze vzoru miribotta a pojmenovaný po skotském městě, v jehož tkalcovnách se zrodil. Evropa tak uvěřila, že přehozy kašmírských domorodců pocházejí vlastně ze Skotska. První napodobeniny orientálních originálů vznikly ve Francii a byly zhotovené z ovčí vlny. Ve 2. polovině 19. století se do Evropy dostala pravá surovina a rozdíl mezi asijským a evropských výrobkem byl jen nepatrný.

Přestože na počátku 20. století tento doplněk vyšel z módy, tak na konci 20. století se hitem stala „pashmina“.

Kožešina

Kožešina je zpracovaná kůže nebo kožka zvířat s jemnou a trvanlivou srstí. Kožešina se skládá z několika vrstev – kůže se skládá z podkožky, škáry a podkožního vaziva a z pokožky vyrůstají chlupy. Chlupy s dělí na pesíky a podstadu. Podstada tvoří 94-98% srsti. Jsou to velmi jemné a hebké chlupy a tvoří nejhustší vrstvu srsti. Pesíky, které vyčnívají z podsady jsou delší, bývají odlišné barvy než podsada. Příliš hrubé pesíky se odstraňují. Kožešiny dělíme podle původu na ušlechtilé (činčila, liška polární, liška stříbrná, liška kanadská, persián, sibiřský sobol, norek, nutrie, hermelín), imitace kožešin (méně hodnotné kožešiny, které se upravují barvením, potiskováním apod.), umělé kožešiny (plyše ze syntetických a živočišných vláken).

Drahocené kožešiny se obvykle nebarví, neboť jsou nejkrásnější v původním stavu.

Existují tři zdroje kožešin – příroda (lov převážně v 19. století), chovy (norci, nutrie, lišky, mývalové, tchoři, činčily), masný průmysl (ovčí, kozí, kravské a králičí kožky).

Ještě v 19. století považovali milovníci kožešin každou čtyřnohou bytost se srstí za upotřebitelnou v odívání. V současné době milovníci zvířat a ochránci přírody nevěřícně kroutí hlavou nad rozmanitostí živočišného výběru užívaného na zhotovování plášťů, límců, čepic či rukávníků.

Len

Přírodní vlákno vyráběné ze lnu. Lněné látky jsou chladivé a příjemné na dotek, ale jsou vysoce mačkavé.

Léga

Léga je ozdobný prvek na plošné textilii. Léga je všitý nebo našitý ozdobný pruh textilie umístěný různým směrem v kraji výstřihu neb na ploše oděvu.

Manžestr

Manžestr je vlasová tkanina s řezaným útkem a s podélnými pruhy až 1 cm širokými. Manžestr je středně těžká tkanina v kuse barvená nebo potištěná. Manžestr se používá na sportovní ošacení - kalhoty, saka apod. Níže najdete i výraz Prací kord nebo-li Prací manžestr.

Mikrovlákno

Nesmírně jemné syntetické vlákno. Textilie velmi příjemné na nošení a velmi prodyšné.

Moleskin

Trvanlivá a hřejivá látka, zvaná také anglická kůže. Moleskin je hustá bavlněná tkanina, která se vyrábí v pětivazném nebo osmivazném zesíleném atlasu. Tkanina je většinou z rubu počesaná a dostává tak svůj typický měkký semišový omak. Dříve se moleskin hojně využíval na montérky, sportovní oděvy, vojenské uniformy apod. V současné době je to módní látka, která je dostupná v mnoha barvách a využívá se na pracovní oblečení. Vypadá jako hladký dyftýn, nebo těsně stříhaný aksamit.

Mřížka (ažura)

Mřížka neboli ažura je ozdobný prvek na plošných textiliích. Mřížka - ažura vznikne vytažením několika osnovních neb útkových nití. Šířka mřížky závisí na počtu vytažených nití. Aby vzhled mřížky lépe vynikl, spojují se v mřížce nitě ve svazky. Mřížka se hotoví v mnoha různých vzorech, ale jen ve směru po niti na tkaninách s plátnovou vazbou, které mají pravidelnou osnovu a útek.

Oděv

Oděv neboli oblečení, oblékání, odívání, šat, ošacení, šaty apod. je projevem lidské osobnosti, výpověď o každém jedinci,  jeho vztahu k prostředí a ke společnosti.

Důvody vzniku oděvu jsou dlouhodobým předmětem zájmu historiků a jejich poznatky je možné shrnout do tří základních skupin - důvody praktické (nepříznivé klimatické podmínky), důvody mravní (stud), důvody estetické (snaha o odlišení a zkrášlení). Oděv je  označení pro výrobek nebo sadu výrobků z  látek (tkanin, pletenin) a z kůže. Specifickým druhem oděvu jsou boty.

Pletení/ Pleteniny

Pletením vznikají pleteniny nebo tzv. úplety. Pleteniny jsou plošný textilní útvar, který vzniká proplétáním jedné nebo více soustav nití. Nit se při pletení formuje do kliček a jejich vzájemným proplétáním vznikají očka. Pro pletení se nejčastěji používají příze s menším počtem zákrutů, než například pro tkaniny.

Některé pletené oděvy se stále pletou ručně, ale výroba je velmi pracná a neekonomická.

Existují dva druhy pletenin - pleteniny zátažné a pleteniny osnovní. Pleteniny zátažné jsou vyrobené tzv. útkovým pletením, tyto pleteniny se vytažením nitě velmi snadno pářou. Pleteniny osnovní (většinou se nedají párat) jsou vyráběny odlišně - řady osnovních nití jsou vedeny pararelně a potom vzájemně propojeny, aby vytvořily plošnou pleteninu.

Struktura pletenin zajišťuje vysokou roztažnost, pružnost - až o 100%. Pružnost pleteniny může být ještě umocněna přidáním elastického vlákna. Pleteniny se zpravidla nemačkají, ale mají vyšší náchylnost ke tvorbě žmolků.

Pleteniny se využívají na výrobu šatů, sukní, triček, legín, punčocháčů a obecně u všech oděvů, u kterých vyžadujeme větší splývavost a měkkost.

Široké uplatnění mají úpletové materiály v zimních měsících. Šaty z úpletu - tzv. úpletové šaty se hodí na podzim nebo na zimu. Úplety jsou oproti tkaninám hřejivější a na zimní a podzimní oděvy se využívají častěji, protože propletením oček se ve struktuře nahromadí více materiálu, což vede k větší tepelné izolaci, než u technologie výroby tkanin.

Podšívka

Podšívka je vnitřní vrstva oděvu, která se vkládá např. do šatů, sukní apod. Podšívky zakrývají vnitřní vypracování oděvu (výztužné vložky, vypracování kapes, zakrývají průsvitnost materiálů = estetický důvod). Podšívka zabraňuje dráždění pokožky hrubším vrchovým materiálem (plášťoviny). Zabraňuje lepení oděvu na tělo. Podšívka zpevňuje oděv – zabraňuje vyboulení v oblasti kolen, loktů, sedu. Podšívka zlepšuje termoizolační vlastnosti a usnadňuje svlékaní a oblékání oděvu.

Prací manžestr (prací kord)

Prací manžestr nebo-li prací kord je vlasová tkanina s jednou osnovou a dvěma útky. Vlas je uspořádán do úzkých, podélných řádků. Prací kord bývá jednobarevný nebo potištěný. V současné době je často přidáváno i elastomerní vlákno. (Poměr okolo 5%). Využití nachází textilie ve sportovním ošacení, na košile na sukně apod. Širokou nabídku zimních sukní z pracího manžestru najdete u nás v nabídce. V našem slovníku textilních pojmů najdete i výraz: Manžestr, od kterého se prací kord liší především nižší gramáží.

Přírodní textilní vlákna

Přírodní vlákna jsou vlákna rostlinného nebo živočišného charakteru. Přírodní textilní vlákna se využívaly již ve 4. tisíciletí před n. l. Tkalci ve Starém Egyptě zhotovovali lněná plátna, Řekové používali len a vlnu, Indové bavlnu, Číňané hedvábí. Důležitými řemeslnými znalostmi minulosti bylo zpracování těchto přírodních vláken  na oděvy, provazy, lana.

Přírodní textilní vlákna se rozdělují na dvě velké skupiny: vlákna rostlinná a vlákna živočišná. Rostlinná vlákna se dělí na vlákna ze semen (bavlna, kapok), vlákna ze stonků (len, konopí, juta, ramie), vlákna z listů (sisal, manilské konopí), vlákna z plodů (kokosová vlákna). Živočišná vlákna se dělí na vlákna ze srstí (ovčí vlna, mohérová vlna, kašmírová vlna, velbloudí srst, králičí srst, koňské žíně) a živočišná vlákna - výměšky hmyzu (přírodní hedvábí a plané hedvábí).

Rýšek

Rýšek je ozdobný prvek na plošné textilii. Rýšek je ozdoba z řaseného, skládaného nebo plisovaného pruhu oděvního materiálu zpravidla našitého středem na plochu oděvního dílu. Rýšek může být z rovného nebo kosého dílu, délka je jeden a půl krát až třikrát větší než hotový rýšek. Šířka rýšku je od 3 cm do 8 cm. Na rozdíl od volánu se začišťují oba okraje. Rýšek se může vytvořit i z dvojitého materiálu. Rýšky se mohou skládat nebo nechat zplisovat jako volány. Našívají se středem ručně zadním stehem nebo strojově.

Řasenka

Řasenka je ozdobný prvek na plošné textilii.. Řasenka je řasená nebo plisovaná ozdoba našitá, nebo jinak připevněná u průkrčníku předního dílu. Zpravidla se zhotovuje z lehkých materiálů. Délka a šířka řasenky musí být vhodně zvolená podle oděvu. Střed řasenky se různým způsobem zdobí.

Sarong

Sarong, neboli pareo (v Indonézštině a v Malajštině sarung) v Tongu se nazývá Lava lava. Sarong  je šátek o velikosti přibližně 120cm x 170cm.

Sarong v mnoha zemích jižní a jihovýchodní Asie, některých zemích Afriky a na mnoha ostrovech v Tichém oceáně nosí jak ženy, tak muži. V indonésii se v dnešní době sarong používá zejména při zvláštních příležitostech, jako jsou náboženské obřady, nebo společenská setkání. Ženy sarongy využívají i k nošení miminek.

Látka na sarong je pestrá, často ručně malovaná nebo batikovaná. Vzory na sarong jsou obvykle přírodní nebo geometrické.

V zemích Evropy a Ameriky se sarong využívá jako šaty nebo jako sukně či plážový doplněk. Sarong se váže jako sukně či šaty pomocí spony, na uzel, či se jen zavine. V zimě sarong využijete jako šálu.


Zdroj: http://www.sarung.cz/co-je-to-sarong

Sámky

Sámky jsou ozdobný prvek na plošných textiliích. Sámky se vytvoří ručním nebo strojovým prošitím oděvního materiálu v různé vzdálenosti od přehybu. Sámky vhodně zdobí hladké, jednobarevné oděvní materiály. Sámky se dobře uplatňují zejména na průsvitných tkaninách. Sámky se nejčastěji šijí rovné a to po niti, méně často v šikmé tkanině. Mohou se vypracovat i do různých tavrů. Umisťují se jednotlivě, ve skupinách, a nebo se jimi zdobí celé díly oděvu.

Steh

Je základním útvarem každého šití, vzniká provázáním nebo protažením nitě nejméně mezi dvěma průpichy jehly do oděvního materiálu. U stehů rozlišujeme:

Vpich- místo, ve kterém jehla začne pronikat do oděvního materiálu - lícní vpich (začínáme na lícní straně) a rubní vpich (začínáme na rubní straně)

Výpich- místo, ve kterém se jehla vysune z oděvního materiálu - lícní výpich a rubní výpich.

Průpich- vzdálenost mezi vpichem a výpichem.

Existují různé druhy stehů - ruční a strojové.

Střih sukně

Tvar nebo-li fazóna oděvu. Střihy mohou být jednoduché tzn. málo členěné, nebo více členěné (z více dílů). Od počtu dílů střihu se odvíjí pracnost vyhotovení oděvu. Více o střizích sukní se dozvíte v článku zde.

Šev

Místo spojení oděvních materiálů (dílů), je tvořen řádkou stehů. Švy mohou vznikat také lepením, svařováním, nýtováním atp.

Šití

je pojem pro spojování oděvních dílů a součástí do jednoho celku - oděvu. Šití rozeznáváme strojové a ruční. Pomocí jehly a nitě se tvoří řada stehů, které oděvní díly (materiály) spojují, ale také začišťují před třepením, řasí, zdobí, tuží atp.

Šití přes vrapy

Šití přes vrapy je ozdobný prvek na plošných textiliích. Šití přes vrapy je stará lidová technika, kterou je možno uplatnit jako ozdobu nejen na jednobarevných dětských či dívčích šatech, ale i na šatech dámských – především společenských šatech. U šití přes vrapy záleží v uspořádání oděvního materiálu do stojatých záhybů, jejichž lícové ohyby se sešívají různými ozdobnými stehy v řadách nebo do vzoru strojovým hedvábím nebo tlustší přízí (bavlnkou, dírkovým hedvábím) v barvě oděvu nebo v barvě odlišné. Pruh potřebný na vrapovaný díl musí být jeden a půl krát až dva a půl krát delší, než potřebný oděvní díl.

Tkaní

Tkaná látka - tkanina je plochý textilní útvar. Tkanina vzniká provazováním a křížením dvou vzájemně na sebe kolmých soustav nití - osnovy a útku. Tento způsob výroby je pro tkaniny chrakteristický. Tkaniny to odlišuje od statních druhů plošných textilií - pletenin a netkaných textilií, které jsou vyráběné jinou technologií.

Osnovní nitě jsou zpravidla pevnější, protože jsou při výrobě více namáhány - tvoří délku tkaniny. Útkové nitě tvoří šířku tkaniny. Jsou provázány pod a nad osnovními nitěmi. Útkové nitě mohou být efektní.

Způsob, jakým se jednotlivé soustavy nití protkávají vytváří vazbu, která ovlivňuje vzhled tkaniny, její způsob užití i údržbu. Tři hlavní skupiny vazeb: plátnová vazba, keprová vazba a atlasová vazba. Dále existuje řada odvozenin, složené a volně sestavené vazby, vazby v pruzích a čtvercích, barevné snování a házaní a další vazebné techniky. Tkaniny se vyrábějí na tkacích strojích - stavech ve tkalcovnách a jsou základním materiálem k výrobě oděvů, prádlových a technických tkanin. Tkaniny se vyrábí v různých šířkách - od stužek až po technické tkaniny.

V naší nabídce na léto je oblečení především z jemných, nízkogramážových tkanin. Nabízíme dámské letní šaty a sukně především z bavlny. Na zimní sukně používáme silnější tkaniny s podílem vlny.

Existuje mnoho látek, které jsou známé podle své vazby - např. gabardén, satén, popelín.

Turnýra

Vycpávka (honzík) nebo drátěná konstrukce z obručí používaná k vytvoření objemu zadní části sukně pod pasem. Turnýry byly populární v 2. pol. 19. století.

Twinset

Souprava pulovru a vesty.  Tzv „dvojčata“ byla pózovací uniformou sexbomb 40. A 50. Let 20. Století – např. Marilyn Monroeové, Jane Mansfieldové či Lany Turnerové. Od té doby se twinset vždy s odstupem několika let dostávat do postavení miláčka návrhářů. Naposledy byl znovu vzkříšen různýmicmódními značkami koncem 90. Let. Twinset je velmi praktický, protože přináší v jednom balení dva díly, které lze nosit jako komplet s dalšími oděvy. Dále má výhodu všestranného využití  - s úzkou sukní, s džínsy či s černými kalhotami do zaměstnání.

Zda bude twinset působit usedle, či odvážně závisí na drobnostech. Zárukou správné koupi zní: nadčasovost – tzn. Jednoduchost, materiál nejvyšší jakosti, barva, která nikdy nevyjde z módy a nevýstřední charakter. Pouze při splnění těchto kritérií se můžete spolehnout, že v twinsetu budete zářit i za pět let.

Viskóza

Vlákno na bázi celulózy. Látky mají hladkost a lesk hedvábí a jsou příjemné na dotek. Jejich nevýhodou je vyšší mačkavost.

Vkus

Vkus je smysl pro soulad zevnějšku a osobnosti – týká se to barev, materiálu, účelu použití oděvu apod. Vkusný oděv by měl působit přirozeně, měl by umožňovat dostatečný pohyb a neměl by nabádat k nějakému nepřirozenému jednání. Vkus je především otázka individuálního posouzení.

Vkus je rovněž  představa o ideálu krásy, harmonie, dokonalosti a módnosti, která se jednak liší u různých lidí, společenství a národů, jednak se v průběhu dějin neustále vyvíjí a mění. Co této představě neodpovídá se označuje jako nevkusné.  V minulosti byly vypracovávány normativní „učebnice dobrého vkusu“ (např. v éře klasicismu) a i v současné době lze vysledovat cosi jako většinový vkus.

Volán

Volán je ozdobný prvek na plošné textilii. Volán je ozdoba vytvořená z řaseného, skládaného, plisovaného nebo tvarovaného pruhu látky, která je přišitá jednou stranou k oděvu. Volán může být z rovného nebo kosého pruhu nebo střižený do tvaru. Délka pruhu je jeden a půl krát až třikrát větší než je délka hotového volánu. Šířka volánu může být od 3 do 40cm. V našem internetovém obchodě najdete řadu volánových sukní.

Vlna

Vlněná vlákna jsou vyráběna z ovčí vlny - jsou tedy přírodního živočišného charakteru. Kvalita vlněných vláken závisí na druhu ovce a délce vlákna. Je pět základních plemen ovcí, ze kterých se získává vlna. Některá plemena určují i názvy vln. Merinové ovce (Australské) - kratší, jemná a nejkvalitnější vlna. Anglické ovce (ovce Cheviotové) - dlouhá, jemná vlákna. Kříženecká ovce (merina + anglická ovce) - vlna je dlouhá, lesklá, mírně obloučkovitá. Ovce nížinná - nešlechtěná ovce - chová se především na Slovensku, v Maďarsku, v Německu. Ovce žírná - vlákna jsou bílá dlouhá.

Vlněná vlákna mají ze všech textilních vláken nejlepší pružnost, mají vysokou tažnost, která se za mokra zvyšuje a výbornou tvárnost (zejména při teplotách vyšších než 100°C). Jsou plstivé a mají výbornou hřejivost.

Vlněných látek existuje široká nabídka. Dělí se do dvou skupin - látky vlněné a látky česané. Česaná vlna se vyrábí z česané příze. Na výrobu se používají dlouhá vlákna vlny anglické nebo kříženecké. Obecně jsou česané látky jemnější a využívají se především na oblekové a kostýmové tkaniny. Látky vlněné se vyrábějí z mykané příze, která je z krátkých vláken ovcí merinových nebo nížinných. Výsledná příze je objemnější a vyrábějí se z ní látky na zimní pláště nebo příze na ruční či strojové pletení.

V nabídce ŠatySukně.cz najdete zimní sukně, které jsou vyrobené z kvalitních látek s podílem vlny.

Vyšívání

Výšivka je speciální dekorativní umění položené na látce. Výšivka se liší výběrem vyšívací nitě a technikou. Technika vyšívání se odlišuje nejen stehem, ale i způsobem práce. Výšivky dělíme několika skupin. Plochá výšivka je nejčastěji používaná, výšivka plastická je prováděná přes vycpávku z pergamenu, látky nebo dřeva a aplikovaná výšivka je realizovaná na základní látce a následně přenesená na konečný podklad. Výšivka může být strojová a nebo ruční.

Technika vyšívání zahrnuje širokou škálu stehů. Nejrozšířenější a nejoblíbenější je steh řetízkový. Dále hojně používaný je např. steh křížkový, stehy obtáčené, steh stonkový, steh šňůrkový, zadní steh, kroužkovací steh, steh dírkovací.

Výšivka pochází z Východu, ale rozšířila se do všech částí světa. Vyšívání bylo oblíbené ve všech dobách, kulturách a národnostech. Od první poloviny 19. století se také rozvíjela výšivka strojově vyráběná.  S příchodem nového tisíciletí se výšivka dostala do pozadí, nicméně i v současné době jsou miliony žen, které si rády volný čas vyšíváním vyplní.

V naší nabídce najdete řadu sukní s originální autorskou výšivkou.

Zvonovka

Zvonovka je ozdobný prvek na plošné textilii. Zvonovka je ozdoba zhotovená ze samostatného volánu střiženého do kruhu nebo do jeho části, do tvaru spirály nebo ze dvou i více tvarovaných částí postupně zmenšených směrem nahoru. Zvonovka se zhotovuje z lehkých textilií. Okraje zvonovky jsou zapraveny vhodným způsobem. Tvar zvonovky vznikne vkusným složením zvonových záhybů nebo zřasením.

Žinylka

Termín užívaný jak pro přízi, tak pro látku. Efekt příze vytvářejí husté vlasové smyčky vystupující v pravém úhlu podél základní středové nitě.

Svět textilu očima dětí, pro zasmání:)